Diskusní fórum akcie a burza Naposled aktivní: 7-9-2018 v 11:27
Nepřihlášen [Přihlásit - Registrovat]
Dolů

Tisková verze  
 Stran:  1  ..  41    43
Autor: Předmět: Daně
Jack N.
Senior Member
****




Příspěvků: 673
Registrován: 18-9-2013
Offline

Nálada:

[*] Zasláno 22-2-2019 v 11:45


Nad zapocitanim ADR poplatku za rok 2018 jsem uvazoval, ale protoze to bylo pod 10$, tak jsem se na to vykaslal. Ale za rok 2019 to bude podstatne vic, uz mi v lednu strhnuli 20$ za CIG (2018 to byla nula), k tomu bude jeste neco za ELP, celkem okolo 30$.
To uz zacina byt trochu moc a za rok budu silne zvazovat zapocitat do nakladu.

Profil uživatele Všechny příspěvky od uživatele
minarjo
Senior Member
****




Příspěvků: 677
Registrován: 2-11-2014
Bydliště: Praha 9-Hloubětín
Offline

Nálada:

[*] Zasláno 22-2-2019 v 16:08


@Jack.N, Arkyn (tema ADR fee a dane):
Vcera jsem to nevyjadril mozna dost presne, dnes tedy na konkretnim prikladu ukazu, ze uplatnovat ADR fee jako vydaje nejen ze nema smysl, ale naopak to paradoxne muze ceskou danovou povinnost ZVYSIT, ne snizit jak by kazdy cekal (v nejlepsim pripade zustane stejna). Duvod je v mechanismu vypoctu prosteho zapoctu zahranicni dane pres takzvany Koeficient zapoctu, ktery udava procento, kolik z vymerene dane lze max. zapocist (dle pomeru prijmu z dane zeme k celkovemu zakladu dane). Zitra to bude jedno z temat me prednasky na prazskem srazu, tedy kdo bude, jiste pochopi. Jde tedy o to, ze ADR fee, pokud by nekde mohl byt uplatnen, tak jedine jako vydaj na listech Prilohy 3 pro zapocet zahranicni dane (tedy vydaj, ktery by snizil prijem z dane zeme, v nasem pripade tedy hrubou divi z dane zeme). U Britanie tedy toto neni jak uplatnit (zapocet neexistuje, kdyz na dani GB nestrhava nic), u jinych zemi by byl efekt tento:
Predstavme si investora, ktery ma za rok celkovy zaklad dane 500 000 Kc (to je ta polozka na radku 42 priznani, typicky nejvyssi castka z celeho priznani, zkratka soucet vsech hrubych slozek prijmu napric vsemi paragrafy). Tento investor bude mit ze zeme X (je jedno ted jake) hruby divi prijem 7500 Kc a na ADR fee u vyplat divi ze zeme X zaplati celkem 150Kc. Dan v zemi X odvede ve vysi 1125 Kc (presne 15% z hrube divi).
Zvazme jednodussi pripad, tedy ze zeme X bude mit smlouvou o zamezeni dvojiho zdaneni povoleno zapocist az 15% (tedy ze to nebude Francie, Nizozemi nebo Rakousko) a ze investor nebude mit v priznani zadne Nezdanitelne casti zakladu dane (zadny odpocet hypo, penzijka, daru...). Takovy investor bude mit vymerenou dan (na radku 57 priznani) ve vysi 15% ze zakladu dane zaokrouhleneho na stokoruny dolu, tedy ve vysi 15% z 500000, tedy 75000 Kc. Kdyz zacne vyplnovat list Prilohy 3 (zapocet zahranicni dane) pro zemi X, tak do prijmu (radek 321) zada tech 7500Kc (hruba divi zeme X), do vydaju prozatim nic (jakoby ADR fee neuplatnoval). Koeficient zapoctu bude tedy 100*7500/500000=1,50% (je vzdy na 2 desetinna mista). To v principu znamena, ze prijmy zeme X jsou 1,5% z celkovych prijmu, a jen takove procento lze uznat k zapoctu z celkove dane vymerene na radku 57. Maximalne zde tedy pujde zapocist 1,5% z 75000, tedy 1125 Kc (radek 325). Neboli vse, co v zemi X bylo zaplaceno. Pokud ovsem ADR fee 150Kc jako Vydaj na radku 322 uvedeme, pak koeficient zapoctu bude 100*(7500-150)/500000=1,47%. Je tedy videt, ze uvedenim ADR fee jsme snizili Koeficient zapoctu o 0,03% a tim jsme i snizili max. moznou dan uznatelnou k zapoctu ze zeme X. Ta nyni bude jen 1,47% z 75000, tedy 1103 Kc (zaokrouhleno na cele Kc). Ceho jsme tedy uplatnenim ADR fee dosahli? Ze misto plnych 1125 Kc ze zeme X u nas zapocteme (bude uznano) jen 1103 Kc, zbylych 22 Kc bude k zapoctu neuznano (a v CR to tedy zaplatime znova).
Doufam ze i na tomto zakladnim prikladu je tedy jasne, ze se z principu metody prosteho zapoctu zahranicni dan NIKDY NEVYPLATI nejakymi vydaji typu ADR fee snizovat prijem z dane zahranicni zeme, protoze tim snizime i pomer prijmu z dane zeme k celkovemu zakladu (tedy snizime koeficient zapoctu) a tim snizime i horni hranici uznatelneho zapoctu. Smysl metody prosteho zapoctu (pokud by nad tim nekdo uvazoval) v zachovani pomeru prijmu k dani v ramci kazde zeme pomoci Koeficientu zapoctu je v tom, abychom cesky stat neokradali na jeho pomerne casti dane, pokud by zahranicni dan byla proti ceske vysoka (tedy kdyz treba z USA mame jen 2% celkovych prijmu, i na dani v ceskem DPFO se to muze projevit max. 2% z vyse dane a ani o chlup vice).
Pokud bychom meli nezdanitelne casti zakladu dane (napriklad uroky z hypoteky, tedy dan na radku 57 by pak byla nizsi nez 15% ze zakladu dane, treba jen 13,8% ze zakladu dane), pak by pri tomto prikladu (kdy ADR fee posouva Koeficient zapoctu jen o jednotky setin nize) byla dan uznatelna k zapoctu take do teto hranice a v tomto pripade by varianta s i bez uplatneni ADR fee vysla stejne. Stejne tak, pokud by zemi X byla treba Francie, kde je treba dan zaplacenou v zahranici osekat na max. 10% z hrube divi dane zeme, i tak by ADR fee v zavislosti na nezdanitelnych castech ve vetsine pripadu zapocet nezmenil vubec (protoze pro obe varianty by dan uznatelna k zapoctu byla vyssi nez realne zaplacena dan, tedy by se pouzila ta realne zaplacena), pri extra velkych nezdanitelnych castech (kdy dan by po jejich aplikaci byla pod 10% ze zaklau) by opet ADR fee uznatelny zapocet snizil. Nikdy ale (to je matematicka jistota :)) nemuze varianta s uplatnenim ADR fee dovolit vyssi zapocet nez bez nej, to je zkratka z definice a vzorce zapoctu (ten je tim vetsi, cim vetsi je prijem z dane zeme, tak proc si ho snizovat...)

Snad to nezni moc slozite, prakticka ukazka na Priznani (nejlepe v EPO, ktere to pocita) je vzdy nejlepsi. Zitra to budu predvadet, tak mozna skoda, ze prave Jack.N se odhlasil, videl by naostro, ze snizovat si zahranicni prijem k nizsi ceske dani (za situace zapocitavani s tou zahranicni) fakt nevede :)
Profil uživatele Všechny příspěvky od uživatele
Pavel
Senior Member
****




Příspěvků: 1636
Registrován: 22-7-2015
Offline

Nálada:

[*] Zasláno 22-2-2019 v 19:22


Citace: Původně zaslal: Pavel  
Standa: ja myslim, ze to zapadne, protoze ta baba smeruje to zdaneni hlavne na odliv dividend do ciziny a nema primarne v umyslu zdanit ceske obcany, to by ostatni (nejen) stranicti kolegove neodsouhlasili. A zdaneni dividend do zahranici je svazano smlouvami o dvojim zdaneni, takze efekt by byl slaby.

To spis pujdou smerem k bankovni dani nebo zdaneni velkych monopolu.

No uvidime...


Tak snad si poradci te baby prectou aspon tohle a vymluvi ji to:

https://www.novinky.cz/ekonomika/498021-malacova-se-plete-na...
Profil uživatele Všechny příspěvky od uživatele
tom brava
Senior Member
****




Příspěvků: 514
Registrován: 6-11-2016
Offline

Nálada:

[*] Zasláno 23-2-2019 v 09:26


a je dobre si uvedomit, jakou optimalizacni (investicni) vyhodu maji firmy tim, ze divka dcerek matkam v ramci EU se nezdanuje v CR ale az v zemi matky(!)
https://www.novinky.cz/ekonomika/498021-malacova-se-plete-na...




_________________________________________________________________________________________________________________
Cíl>zahraniční necyklické/defenzivní ptf s nízkou volatilitou s horizontem 5-10 let "AKCIODLUHOPISY":REITs:BDCs v poměru 80:5:15.
Očekávaný roční min. čistý výnos 4% (pro rok 2019 min.5%) /// REITs/BDCs net výnos min.8,5% (pro rok 2019 min.10%)
DeGiro: tobacco:BTI,PM,MO-telcoms:T,BT,VOD,VEON,CTL-utils:PPL,JE,AY,CWEN-services:PBI,NWL,M-shipping:GOGL,CMRE-REITs:NLY,CXW,NRZ-BDCs:FDUS,FSK,CMFN,AINV
Profil uživatele Všechny příspěvky od uživatele
 Stran:  1  ..  41    43

  Nahoru

Powered by XMB
XMB Forum Software © 2001-2011 The XMB Group

Nepiš háčky, čárky a kroužky nad písmeny. Česká diakritika nefunguje od 6.9.2018 a způsobí, že se příspěvek neobjeví.

Odstranit českou diakritiku z tvého příspěvku! >> diakritika.rs-design.sk + + + textmod.pavucina.com

Vánoční písničku "Svatá noc" zpívá Anna Procházková O-holy-night mp3

O Holy Night - Hillsdale College - O holy night

Piš prosím v diskusi celé jméno firmy a ne jen americký symbol akcie, jako nějaký hloupý daytrader!

Dow Jones Dow Jones Dow Jones     DAX DAX

Avatar do profilu foto         Gifs     nr1a.com/AKCIE = akcie Evropa USA Cechy     Radio Tahiti

statistika navstev NAVRCHOLU.cz
      Vánoce

Diskusní fórum pro akcie investice fondy diskuse jak investovat ako investovat rozumná inteligentní diskusia pre akcie nr1a Ladislav Konecny nr1a.com odborná diskuze o akciích experti burza gurus diskuzní forum

  Investiční kniha česky ISBN 9788086062334     existuje i anglicky, německy, španělsky
  Akcie a burza – jediná kniha, kterou potřebuješ  
Autor: Ladislav Konečný nar. 1954     5. vydání knihy 2018     info v PDF obsah knihy a obálka knihy.   Test the best !!
Kniha pro akcie a investice: 280 stran, A4 = 210 x 297 mm, 0.76 kg, 18 obrázků, tisíc užitečných informací o investování

Online obchod na knihu > nr1a.com/kniha.html < zde prosim objednat       Informace nr1a@seznam.cz

Grafy mých 25 akcii na stálo pro důchod z dividend: Allianz, BASF, BMW, Deutsche Telekom, Munich Re, Siemens, AB InBev, AT&T,
Bank of America, Cisco Systems, Johnson & Johnson, Kraft Heinz, Pfizer, Procter & Gamble, Wells Fargo, Banco Bilbao, Banco Santander,
Iberdrola, BHP Group, British American Tobacco, HSBC, Lloyds Banking Group, Royal Dutch Shell, Tesco, Sanofi.
Ladislav Konečný
Finanční karikatury

Všechny 30-50 akcie indexu, grafy, fundamenty:   DAX   Dow Jones   Eurostoxx50   FTSE 100

° ° ° ° ° ° ° ° ° ° ° ° ° ° ° ° ° °       Grafy deseti nejznámějších kryptoměn




Allianz SE   WKN: 840400   ISIN: DE0008404005   graf KGV dividenda   10 years revenue, earnings, dividend   Onvista fundamenty
Allianz, SMA 50, SMA 200